Osm hodin v posteli automaticky neznamená, že ráno přijde pocit odpočinku. Vedle délky spánku se výzkum stále více zajímá také o pravidelnost, tedy zda se čas usínání a vstávání výrazně nemění ze dne na den.
Co ukazuje výzkum
Souhrnná analýza osmi studií publikovaná v roce 2024 zjistila souvislost mezi větší nepravidelností spánku a horším duševním zdravím, a to i nad rámec průměrné délky spánku. Autoři zároveň upozorňují, že souvislost sama o sobě ještě nedokazuje příčinu.
Další studie z roku 2024 spojila nepravidelné načasování spánku s vyšší pravděpodobností příznaků úzkosti a deprese během pandemie. Výsledky jsou důležité, ale nelze je automaticky převést na každého člověka ani z nich vytvořit univerzální recept.
Proč může být rytmus důležitý
Tělo pracuje s opakujícími se signály světla, tmy, aktivity a jídla. Když se čas spánku každý den výrazně posouvá, může být obtížnější vytvořit předvídatelný rytmus.
Neznamená to, že musíte usínat každý den na minutu přesně. Směnný provoz, péče o děti, nemoc i další životní okolnosti mohou pravidelnost výrazně komplikovat. Smyslem není přidat další výčitku.
Praktický začátek bez perfekcionismu
Zkuste si jeden týden všimnout tří věcí:
- kdy přibližně usínáte,
- kdy přibližně vstáváte,
- jak se cítíte během první hodiny dne.
Nehledejte dokonalé číslo. Sledujte spíše velké rozdíly a okolnosti, které je doprovázejí. Někdy pomůže stabilnější čas vstávání, méně pracovních zpráv večer nebo tlumenější světlo. Jindy je potřeba řešit bolest, dýchání, psychické potíže nebo pracovní režim s odborníkem.
Kdy se poradit s odborníkem
Vyhledejte lékaře, pokud problémy se spánkem trvají, výrazně narušují fungování, provází je silná denní spavost, potíže s dýcháním, neobvyklé pohyby nebo jiné znepokojivé příznaky.
Relaxační sezení může vytvořit příjemný prostor k odpočinku, ale není léčbou poruch spánku. Pokud vás zajímá, proč únava někdy zůstává i při dostatečné délce spánku, přečtěte si také navazující článek.